Park 4Dvory v Českých Budějovicích

investor : město České Budějovice
architektonická studie, dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení, dokumentace pro provedení stavby, autorský dozor
spoluautor  s arch. Markétou a Petrem Veličkovými, M&P architekti
spolupráce : Ing. arch. Terezie Havlíková,
Kateřina Koudelová, Pavla Drbalová, Jitka Daňková, Jan Cyrany, Eva Teplická Lavice Vagabund : Jan Zemánek

architektonická soutěž - duben 2012
projekt :září 2012 - listopad 2013
realizováno 2014
 

oceněno :
Čestné uznání Grand Prix architektů 2015, kategorie krajinářská architektura a zahradní tvorba
Čestné uznání  Presta Jižní Čechy 2012-2014

publikováno :
Zahrada-park-krajina 03/2012
Era21 - 03/2015

Park byl slavnostně otevřen 19. září 2014. Byl vybudován na místě bývalého vojenského prostoru v centrální poloze mezi sídlišti Máj a Vltava. Dokumentace byla zpracována na základě vítězného návrhu architektonické soutěže z r. 2012.

Park
Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese. Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina - prostor s neřízenou sukcesí - je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně „noří“. Park na místě bývalého vojenského prostoru je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev i ekosystémem nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese.

Kavárna
Kavárna je navržena jako součást cestní sítě; částečně uzavřené mimoúrovňové křížení cest. Je přirozenou součástí parku, meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu, objekt je „muldou“ v terénu. Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí „rozhledy“ do parku, hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi východní stranou parku s fitstezkou, kluzištěm, dětským hřištěm a západní stranou se skateparkem a dětským hřištěm.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu kavárny se zázemím a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků je v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy - východní a západní.

Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její dvě fasády jsou tvořeny prefabrikáty z pohledového betonu. Tepelná izolace stěn a střechy je z extrudovaného polystyrenu. Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys objektu se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu.

Princip řešení vegetace

Základním přístupem k vegetaci je, vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků, ponechání větší části parku přirozenému vývoji - sukcesi. Plochy jsou rozděleny na stupně 1-3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitoringu a pravidelném zásahu do ploch, nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

1. bylinné společenstvo - luční trávník, vyšší traviny
Zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin
bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

2. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky
Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4m výšky.
stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovice
keře: šípek, keřové vrby, trnka

3. mladý les  - souvislé stromové a keřové patro - fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene
Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30cm průměru kmene.
stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní
keře: šípek, keřové vrby, trnka